Nekouřit, nepřejídat se, jíst pestře, pravidelně a dostatečně se hýbat. Rady, které známe všichni. Opakují se tak často, až znějí banálně. Jenže právě v té banalitě se skrývá jejich síla – a také důvod, proč je tak těžké je opravdu žít.

Může životní styl ovlivnit vznik rakoviny?

Ano. A možná víc, než si chceme připustit.

Rakovina není jediné rozhodnutí, jedna chyba ani jeden špatný den. Vzniká dlouhodobě – stejně jako náš životní styl. Právě proto má smysl mluvit o prevenci i v době, kdy se cítíme zdraví.

Lidé, kteří se pravidelně hýbou, udržují si přiměřenou tělesnou hmotnost, vyhýbají se nadměrně energeticky bohatým a průmyslově zpracovaným potravinám, alkoholu a slazeným nápojům, mají nižší riziko vzniku řady nádorových onemocnění.
Ne proto, že by žili „dokonale“, ale proto, že jejich tělo dostává dlouhodobě signál ke spolupráci, ne k boji.

Geny nejsou rozsudek

Často slýcháme: „Máme to v rodině.“
Ano, genetická zátěž existuje. Ale genetika není rozsudek, pouze výchozí bod.

Na tom, které geny se aktivují a které zůstanou „ztlumené“, se významně podílí pohyb, výživa, míra stresu i sociální prostředí.
Jinými slovy – svůj genetický potenciál můžeme ovlivnit každodenními volbami. Ne dramaticky, ale vytrvale.

Pohyb není trest. Je to nástroj.

Ještě donedávna bylo onkologickým pacientům často doporučováno hlavně odpočívání. Dnes víme, že dlouhodobá neaktivita vede k úbytku svalové hmoty, snížení výkonnosti srdce a plic a celkovému poklesu soběstačnosti.

Pravidelná pohybová aktivita naopak:

• zlepšuje kvalitu života i během léčby,
• pomáhá zvládat únavu,
• podporuje psychickou odolnost,
• a u některých diagnóz může snížit riziko návratu onemocnění.

U nádorů tlustého střeva a rakoviny prsu v postmenopauze je pozitivní vliv pohybu dobře prokázán.
Odhaduje se, že až 40 % případů rakoviny by bylo možné předejít pravidelnou pohybovou aktivitou.
Pohyb se tak nestává „doporučením navíc“, ale součástí dlouhodobé strategie přežití ve zdraví.

Kolik pohybu je dost?

Třicet minut denně zní jako minimum, které si většina lidí představí jako časově nedostupné. Ve skutečnosti ale nemusí jít o půlhodinu v kuse. I tři desetiminutové bloky mají smysl.

Zajímavé je, že pohyb vykonávaný z povinnosti – například fyzicky náročná práce – nemá stejné účinky jako aktivita, kterou si člověk volí dobrovolně.
Radost z pohybu ovlivňuje hormonální reakci těla, srdeční frekvenci i svalové napětí.

Ideální pohyb není ten „nejlepší“, ale ten, který vydržíte dělat dlouhodobě.

Když léčba bere energii

Mnoho onkologů se obává pacienty během chemoterapie přetěžovat. Únava je skutečná a často výrazná. Jenže úplná neaktivita vede k dalšímu úbytku sil.

Pohyb – i velmi mírný – je jedním z nejúčinnějších nástrojů proti chronické únavě, která může přetrvávat měsíce i roky po ukončení léčby.
Pomáhá také při poruchách soustředění a zhoršení kognitivních funkcí, známých jako tzv. chemo brain.

Začít lze chůzí. Klidně pomalu. Klidně krátce.
Důležité je začít.

Každé tělo potřebuje jiný přístup

Pohybová aktivita je možná ve všech fázích onemocnění – od stanovení diagnózy, přes léčbu a hospitalizaci až po následnou a paliativní péči, pokud je pacient pohybu schopen.

Zásadní je individuální přístup.
Vhodně sestavený trénink kombinuje posilování, vytrvalost, koordinaci i protahování a vždy respektuje aktuální stav pacienta.

Regenerace není slabost, ale nutnost. U onkologických pacientů může být zotavení pomalejší a přetěžování oslabuje imunitní systém.

Silový trénink přitom neznamená „těžké činky“. Může probíhat s vlastní vahou, odporovými gumami nebo velmi lehkým závažím a má pozitivní vliv nejen na svaly, ale i na kosti, klouby a držení těla.

Výživa: méně extrémů, více barev

Nevhodná výživa může vznik rakoviny nejen podpořit, ale i zhoršovat průběh onemocnění.
Ovoce a zelenina působí protizánětlivě, antioxidačně a podporují přirozené obranné mechanismy těla.

Jednoduché pravidlo? Barevný talíř.
Zelená brokolice, červená rajčata, fialové borůvky – každá barva znamená jiné ochranné látky.

Preferujte přirozené a minimálně průmyslově zpracované potraviny, dopřejte si na jídlo čas a zvažte středomořský styl stravování.
Ne jako dietu, ale jako způsob života.

Malé kroky, velký dopad

Změna životního stylu není o radikálním začátku, ale o dlouhodobé udržitelnosti.
Nemusíte změnit všechno. Stačí začít jednou věcí.

Z jednotlivých opatření nelze vyvozovat izolované závěry – účinek přichází až tehdy, když se spojí pohyb, výživa, regenerace i psychická pohoda.

Náš život není plně v našich rukách. Ale mnohem víc, než si často myslíme.